Článek od: Redakce
28.02.2020

22. ledna by Robert Erwin Howard oslavil 114. narozeniny. S drobným zpožděním na Sardenu vyšel text Otevřený dopis Robertu E. Howardovi od Věry Mertlíkové. Dnes, o měsíc později, se k tématu vracíme. Jason Sanford je českým čtenářům jistě znám z publicistických textů pro XB-1. Článek z roku 2010, ve kterém uvažuje nad Howardovým rasismem, jsme v češtině nenašli. Proto jej představujeme dnes v překladu Terezy Kadečkové.

Článek od: Redakce
27.02.2020

Nakladatelství Epocha vydalo ve spolupráci s Audiotékou úspěšnou knižní sérii paranormálních detektivek Františka Kotlety v audio verzi na CD a mp3.

51x přečteno
Článek od: Petr Simcik
26.02.2020

Dovolte mi na začátek recenze citovat klasika, kterého nebude 90% čtenářů/ek Pupíků znát. Tenhle výrok Arnolda Rimmera mi přijde jako brilantní shrnutí osmého sešitu Pupíků.
RIMMER: Nakonec se staneš tím, co nejvíc nenávidíš. Jen se na sebe podívej. Urážlivý, bezohledný, cílevědomý, necitelný. Podobáš se mi víc než já sám.

52x přečteno
Článek od: Martin Stručovský
25.02.2020

Patt Mills je v komiksovém světě pojem stejně jako Frank Miller nebo Alan Moore. Podobně jako oba zmínění pánové se nebojí velké spousty násilí a kontroverze. A ani se nebojí dělat komiks po svém. Vyplatila se ale obrovská míra buřičství zrovna u jeho komiksu Requiem či nikoliv?

65x přečteno
Článek od: Monika Slíva
24.02.2020

V loňském roce prolétla éterem prázdná informační bublina o připravovaném pražském ultra super mega conu, která nakonec dle očekávání s hlasitým lupnutím splaskla. O to těžší startovní pozici měl v přípravné a lákací fázi Comic-con. Za tím prvně zmiňovaným byli jacísi lidé, o kterých mezi fantazáky nikdo nikdy neslyšel. Posměváčci a nevěřící měli se svými pochybnostmi pravdu a byli na koni. Jenže! Za Comic-conem, poprvé oficiálně avizovaným na loňském, posledním PragoFFestu, stojí lidé, kteří moc dobře věděli, co dělají. A co je důležitější, mají nedocenitelné zkušenosti s organizováním takových akcí v českých luzích a hájích. A to už něco znamená. Posměváčci a nevěřící si sice vedli dál svou, ale realita jim tentokrát za pravdu nedala a šla si svou cestou.

152x přečteno
Článek od: Tereza Kadečková
23.02.2020

Po delší pauze se do našich redaktorských řad vrátila Terka Kadečková a její nedělní zamyšlení se pozastavuje nad kouzlem Harryho Pottera.

143x přečteno
Článek od: Petr Simcik
21.02.2020

Nedávno jsem tu zmiňoval příběh naprosto zásadní pro moderní upírský mýtus. Draculu. A stejně jako je Dracula důležitý pro všechny moderní upíry, tak je Válka světů od Herberta George Wellse zase zakládajícím románem mimozemské invaze. A stejně jakou v případě Draculy, i zde nezůstalo jen u knihy – kráčející třínohá monstra opékající pěchotu i bojové vozy plamennými paprsky, to si prostě říká o adaptaci. 

Článek od: Redakce
21.02.2020

Dítě tmy
Český horor z konce 90. let!

98x přečteno
Článek od: Marek Mika
20.02.2020

Někdy je pro úspěch třeba porušit vlastní zásady a uzavřít dočasné příměří s těmi z druhé strany barikády. Své o tom ví Amanda Wallerová se Sebevražedným oddílem, u níž se tentokrát inspiroval i sám pán stínů, Batman.
Autoři se v Já jsem sebevražda rozhodli napsat příběh o závislosti, traumatu, sebeobětování, přátelství, lítosti a lásce. To již na první pohled vypadá jako přeslazený patetický doják. Jak se s ním tedy popasovali?

81x přečteno
Článek od: Tereza Kadečková
19.02.2020

V úsvitu věků jen Ymi vládl, nebylo moře ni mohutných vln, nebyla země ni nahoře nebe, jen pustá, bez trávy zela propast – Ginnungagap. Tak vypadá vesmír před stvořením světů podle severské mytologie. Odsud už ho legendy a autoři převrací podle sebe. Tvoří sféry, monstra, války a bohy. A tak se stane, že domovina obrů Jotunheim po dlouhé válce s Asgardem zajistí mír pro oba světy. Mír je křehký, protože obě strany chtějí nadvládu nad světem lidí, a tak každých několik generací pořádají turnaj, jehož vítěz získá moc nad lidmi.

240x přečteno
Článek od: ena
18.02.2020

Jedného dňa stroje zistili, že ľudstvo je zbytočné a na problém našli najľahšie riešenie. Vyvraždiť nás. Ak sme chceli konkurovať strojom, prístrojom, UI a iným vlastným výmyslom, museli sme vytvoriť človeka schopného s nimi bojovať. Najúčinnejšou zbraňou hromadného ničenia všetkého, čo nemalo DNA, sa stal muž, ktorý bol viac strojom než človekom. Nevadí, účel svätí prostriedky. Kyborg sa volal Rust alebo R211920. A vďaka tomu, že trošičku zošalel, zvládol zlikvidovať nepriateľa takmer sám.

239x přečteno
Článek od: Eylonwai
17.02.2020

Guy Gavriel Kay je jedno z velkých jmen světové fantasy. Kariéru začal spoluprací s Christopherem Tolkienem, když mu pomáhal sestavit Silmarillion. O deset let později vydal své dosud nejznámější dílo, Fionavarskou tapiserii, která se zcela zjevně Středozemí inspiruje – což jí nijak neubírá na kvalitě. Od té doby sbíral žánrové ceny za své pseudo-historicko-fantasy romány, na kterých můžeme debužírovat i u nás: Tigana, Lvi z Al-Rassanu, Ysabel, Pod nebesy a další. Poslední záblesk slunce původně vyšel v roce 2004, v českém překladu loni. Podobně jako jiné Kayovy romány je zasazen do světa, který velmi silně připomíná ten náš, jen jména jsou pozměněna.

202x přečteno
Článek od: Leonard Medek
16.02.2020

Slečna – či paní? – Eylonwai tady nedávno zveřejnila článek, kterým v sobotu po ránu leckomu zčeřila žluč. Mne nevyjímaje; ani ne tak tím, CO hlásala, jako spíš tím, JAK... (Že to celé mělo velmi útočný tón, mi přestalo připadat až při čtvrtém čtení; pocitu, že je mi tu vnucováno něco, o co ani v nejmenším nestojím, jsem se nezbavil dosud – ale o tom až nakonec.) Diskuse pod onou statí je velmi výživná, a leccos z toho, co tam padlo - hlavně reakci Leoše Kyši -, bych ochotně podepsal. Sám jsem ale měl pocit, že budu potřebovat trochu víc místa... Takže tady to máte. Jen mějte na paměti, že mluvím sám za sebe – aneb, jak to kdysi formuloval kterýsi z montmartreských klasiků, tuším, že Alphonse Allais: „To jest můj názor a já sám jej sdílím...“

Článek od: Monika Slíva
16.02.2020

Zadrhne-li se dobře fungující soukolí, je to vždycky problém, a v případě, že soutěžící čekají na svou výhru, je to problém na druhou. Přijměte všichni mojí velkou omluvu.

240x přečteno
Článek od: Jan Křeček
14.02.2020

Chcete znát výsledky ankety Kniha roku dříve než ostatní? Přijďte na vyhlášení v sobotu 29. února v Praze!

432x přečteno
Článek od: Petr Simcik
14.02.2020

Jsou legendy, na které se nesahá. Teď to tedy bude znít trochu divně, protože tahle legenda je osahaná snad ze všech stran, ale jsou prostě věci, které s ní ještě nikdo neudělal, alespoň ne takhle veřejně a Drákula od Netflixu JE kontroverzní.

291x přečteno
13.02.2020

Jen málokterý fiktivní vesmír je teď tak živý jako svět polského Zaklínače. Poté, co především díky třetímu dílu videoherního zpracování masově prorazil do celého světa, jsme se dočkali slušné řádky dalších adaptací a zpracování do podoby různých médií. Včetně komiksu – tentokrát už počtvrté.

236x přečteno
Článek od: Petr Simcik
12.02.2020

Čtenářský redaktorský občasník je opět zde, tentokrát s trochu delší přestávkou. Nakoukněte Petrovi pod čtecí pokličku a inspirujte se jeho momentálním robotím a hracím rozpoložením.

Článek od: Renata Seiferová
12.02.2020

Počtvrté a naposled pojďte s námi navštívit Alisik, mrtvou holku, která nás na svém hřbitově hostila skoro celý rok.

192x přečteno
Článek od: Monika Slíva
11.02.2020

Ve víru lednových událostí jsem dočista zapomněla, že jsem šéfredaktor a ten editorial za mě nikdo nenapíše. To by se do budoucna učitě stávat nemělo...

210x přečteno

RECENZE: Daniel Abraham, Stíny v létě (třetí recenze)

Článek od: Jan Žlebek - 27.12.2008

Stephan Martiniere je mistr štětce a Stíny v létě jsou toho důkazem. Nad nádhernou malbou sluncem prozářeného přístavu se stačí jen na chvíli zasnít, aby vás hejno racků zaneslo na svých křídlech kamsi do světa fantasie. Atletická socha válečníka a elegantní nábřeží rámují celý obraz a přirozeně vedou zrak. Tak jako blyštivé věci lákají straky, vábí čtenáře atraktivní kombinace lesklé i obyčejné povrchové úpravy obálky. A jaké poklady vás čekají, když prokážete silnou vůli a odtrhnete pohled od té krásy na povrchu?

RECENZE: Michael Chabon, Židovský policejní klub

Článek od: Marek Küchler - 17.12.2008

Abychom nenapínali: Židovský policejní klub je vynikající detektivka připomínající díla drsné školy z Ameriky 20. a 30. let.; srovnání s díly Raymonda Chandlera a Dashiella Hammetta se přímo nabízí. Tato kniha má všechno, co takový román má obsahovat, a má to v takové míře, až by mohl být Chabon nařčen z laciného napodobování a úzkostného dodržování klišé. Jenomže Chabon dokázal, že i při úzkostném dodržování stanoveného seznamu ingrediencí je možné vytvořit ne jenom další lacinou kopii, ale rovnou další originál, cosi přímo očistně kvalitního. Vypočítejme nyní tyto ingredience, jak je autor vybral a složil v jeden celek.

UKÁZKA: Patrick Rothfuss, Jméno větru

Článek od: Anonym - 02.12.2008

Když jsem šel ke kůlu pranýře, cítil jsem na sobě tíhu očí davu. Kolik jich tu bylo? Dvě stě? Tři sta? Od určitého stupně už na počtu přestává záležet a zůstává jen beztvará masa davu.

UKÁZKA: Petra Neomillnerová, Past na medvěda

Článek od: Anonym - 07.11.2008

Ruka zákona si nevybírá a tentokrát tvrdě dopadla na medvědodlaka Konráda. Je obviněn z vraždy pornoherečky a na Tině Salo je, aby vše uvedla do pořádku. Naneštěstí ani v Polsku, kam se rozhodla svého komplice ukrýt, není zrovna bezpečno, naopak, zdá se, že Tina a její přátelé vpadli do rodící se upírské války. Brzo se ukáže, že tentokrát jde o krk (nebo jiné části těla) opravdu všem.

RECENZE: Ondrej Herec, Z teórie modernej fantastiky

Článek od: pagi - 08.10.2008

Ondrej Herec je leckýms - sociologem, právníkem, zábavným společníkem, ale v neposlední řadě a pro nás především teoretikem žánru. Své eseje často přednáší na conech, některé z nich se objevily na internetu (seriál o upírské erotice patřil na Sardenu k nejnavštěvovanějším), a nyní - po knize Cyberpunk - vstupenka do tretieho tisícročia (2002) - vychází knižně osm jeho dalších esejů, dotýkajících se témat od těch nejobecnějších až po jednotlivá díla...

INTERVIEW: Rozhovor s Petrou Neomillnerovou

Článek od: Míla Linc - 24.09.2008

Petra „Alraune“ Neomillnerová je novou hvězdou české fantastické scény. I když slovíčko „nová“ je možná už mírně zastaralé, protože Alraune publikuje a vydává knihy již pár let. V současné době ji lze asi nejvíce spatřit na stránkách časopisu Pevnost, s nímž úzce spolupracuje. A kromě toho stíhá i psát...

RECENZE: Jeff a Ann VanderMeerovi, New Weird - Trochu divná fantastika

Článek od: Anonym - 11.09.2008

Tak zní podtitul antologie povídek New weird, kterou nám předkládají editoři Ann a Jeff VanderMeerovi. Kromě čtrnácti úvodních povídek obsahuje i zajímavou internetovou diskusi na téma, co to vlastně new weird je, dále několik teoretičtěji zaměřených článků a nakonec jako prémie je tu i povídka na pokračování, jak ji na dané téma napsalo sedm požádaných autorů. Jde tedy o snahu komplexněji vymezit tento poněkud vágní pojem.

FILM: Temný rytíř (The Dark Knight)

Článek od: pagi - 08.09.2008

Temný rytíř - plakátGotham City je město, v němž obyčejní lidé, od nejobyčejnějších popelářů po samotného starostu Gothamu, jsou především kulisami, mezi nimiž probíhá souboj Batmana a Jokera. A je to souboj krutý, drsný a plný temných tónů. Souboj mnohem krutější, než je škleb Jokerův. Souboj mnohem temnější, než je Batmanův dres.

REPORTÁŽ: Parcon 2008

Článek od: Jana Dvořáčková - 26.08.2008

Parcon 2008 plakát v01TOPlistLetos od 22. do 24. 8 se v Plzni konal 28. ročník národního setkání příznivců fantastiky Parcon 2008, v Čechách nejtrvanlivější con zaplňující sci-fi kalendář už od roku 1982. Letos proběhl v areálu Střední školy dopravní s kongresovými sály, projekčními sály, výstavními prostorami, ubytováním i barem na jednom místě. Takové cony mám ráda. Nemusíte přebíhat z budovy do budovy, pořád něco složitě hledat a doufat, že se mezitím, než přednáškovou místnost najdete, program nepřesune jinam.

FILM: Já, robot

Článek od: pagi - 26.05.2008

Přestože prostředí, ve kterém se film odehrává, je inspirováno Asimovovou tvorbou, Jeff Vintar se rozhodl vybočit z území, které Isaac svými povídkami dobře pokryl. Hlavním bodem, ve kterém se psaná a filmová varianta liší, je přístup k frankensteinovskému komplexu. Tři zákony robotiky Asimov používal jako antifrankensteinovskou bariéru, a jeho roboti je „porušovali“ jen odlišným způsobem interpretace, která ale vždy byla se třemi zákony v souladu - a uvnitř hranic, vymezených touto bariérou.

LIDÉ: Jeff VanderMeer

Článek od: pagi - 21.05.2008

 

Jeff VanderMeer

TOPlistJeho plné jméno je Jeffrey Scott VanderMeer, ale to znají jen zasvěcenci a pečliví čtenáři medailonků Martina Šusta v publikacích řady New Weird (z nichž zde také čerpám). Příjmení napovídá, že jeho rod má kořeny v Nizozemí, ale ty jsou zřejmě tak hluboko v historii, že se o nich ani on sám moc nezmiňuje. Skoro také není důvod, protože jeho život je i bez takových připomínek zajímavý ažaž.

UKÁZKA: Nancy Farmerová, Moře trollů

Článek od: Anonym - 18.05.2008

Píše se rok 793 a Vikingové právě poprvé napadli Britské ostrovy. Jedenáctiletý Jack se stal před nedávnem učedníkem záhadného irského barda, kterého na pobřeží u vesnice vyvrhlo moře. Ačkoliv se od něj stihl naučit pouze několik základních kouzel, budou se mu zanedlouho hodit - až se vydá na strastiplnou pouť po moři, po souši a občas také vzduchem...

RECENZE: Richard Matheson, Já, legenda

Článek od: Anonym - 27.02.2008

Recenzovat první knihu Richarda Mathesona vydanou v Česku je zlo. Proč? Protože se jako kritik musíte postavit čelem ke srovnání se stejnojmenným filmem, který zrovna úspěšně křižuje českými kiny a zároveň stojíte před všeobecným povědomím, že Richard Matheson je dlouho přehlížený klasik žánru, jenž ze zřejmých důvodů nemůže po literární stránce dopadnout špatně. Nebo ne?

ÚVAHA+LIDÉ: Ona, Poe a já

Článek od: Ivo Fencl - 20.02.2008

„Dobré sklo v biskupově dvoře v čertově sedle,“ četl jsem s vykulenýma očima. „Jedenačtyřicet stupňů, třináct minut severně....“ Tu jsem byl vytržen ze snění a dosti Poea (1809-1849)! Ne, jen stěží si umíte představit bol mé dětské zvídavosti tenkrát a můj zlatý táta sice pár knížek pro náš týden v horské boudě vypůjčil, o to nic, ale já, mamlas, jsem se zrovna k té nejlepší prokousal až naposled a užasl příliš pozdě nad pátracím umem pana Legranda.

Stránky

Přihlásit se k odběru sarden.cz RSS